Inspirovala jsem se článkem Ráchel a řekla si, že to musím dát taky!

Upozornění: z pořadí nevyvozujte důsledky :-D

50 věcí, za které jsem vděčná

  1. Přátelé. Zvlášť dneska. Lidé, kteří mě ubezpečují o tom, že nejsem mimozemšťan – že něčemu věřit, jindy pochybovat, ztrácet se a chybovat je normální. Že se můžeme mít rádi i přes odlišné názory. Modlí se, poslouchají, nesoudí a sdílejí své starosti.
  2. Kavárny. Zaručený způsob, jak si vylepšit den. Místo, kde i klapat do notebooku nebo se učit je docela příjemné. Vůně čokolády, zapečené bagety nebo vafle.
  3. Jídlo! To nevyžaduje komentář.
  4. Vaření. Možnost tvořit, relaxovat a ještě dělat něco užitečného.
  5. Mobil. Díky němu můžu být stále v kontaktu se svými blízkými.
  6. Facebook. Často mě povzbudí příspěvky přátel, prostě všichni bojujeme stejný boj. Spojuje mě s lidmi, které nemám možnost vídat tak často.
  7. Svetry. A úplně nejlepší jsou ty, do kterých jde v sedě strčit i nohy.
  8. Bible. Tisícistránkový dopis napsaný pro mě samotný Bohem.
  9. Humor. Bez toho se absolutně nedá žít. Díky za to, že Bůh má smysl pro humor!
  10. Příroda. Mám být konkrétnější? To by byl další seznam s 50 body!
  11. Večery. Možnost ke zklidnění. Jistota, že sebehorší den má svůj konec… a že zítra začínáme zase znova.
  12. Pigi čaj. Ať si Mirka říká, co chce, pigi čaj s citronem z půllitráku je synonymem blaha.
  13. Škola. Možnost vzdělání nebyla a ani není samozřejmá.
  14. Knížky. Způsob, jakým i dávno zemřelí mohou promluvit do mého života o věcech, o kterých se moc mluvit nedá, a přece jsou v životě ty nejdůležitější.
  15. Postel. Za tu Bohu děkuju dost často :-)
  16. Svoboda vyznání. Bez ní bych asi nevystudovala, nedělala to, co dělám… možná bych ani nevěřila, protože kdo by mi měl odvahu víru předat?
  17. Církev. Někdy to jsou lidé, které vidím poprvé v životě, a přece nejsme vůbec cizí. Místo povzbuzení, jistoty.
  18. Sauna. Místo skvělého odpočinku.
  19. Architektura. Oxfordské panorama, Chrám sv. Víta, Vila Tugendhat – při pohledu na některé místa cítím radostné uspokojení z krásy.
  20. Svatby. Miluju svatební fotky (dokážu se dojmout i nad fotkami cizích lidí!), prostě je to nádhera, co ukazuje k realitě, co nás přesahuje.
  21. Internet. Usnadňuje práci.
  22. Filda. To musí být zvláštní bod, protože filda není jen tak ledajaká škola, je to srdcovka!
  23. Dobří učitelé, kteří byli a jsou především dobrými lidmi.
  24. Barvy. Dokážete si představit černobílý svět?
  25. Sprcha. Místo nejlepších nápadů, tepla a každodenní slasti.
  26. Obejmutí a pusy. Je úžasné, jak moc můžeme dostat, dát, i když vlastně nemáme nic než sebe. A je to tak příjemné.
  27. Kytičkované vzory. Na šatech, halenkách, polštářích, přáníčkách – malé kytičky válí všude!
  28. Fotografie. Umožní zachytit vzpomínku a krásu kolem nás.
  29. Brno. Super místo ke studiu, výhody velkoměsta a domácká atmosféra v jednom.
  30. Modlitba. Nemusím jen číst, poslouchat, můžu s Ním mluvit!
  31. Zdraví. Můžu dělat, na co si vzpomenu bez toho, aby tělo výrazněji protestovalo.
  32. Záchod. Vytoužená samota :-)
  33. Hudba. Dokáže mě přenést do úplně jiného světa.
  34. Rozum. Může to znít hloupě, ale když jsem svého času byla na jeden den na návštěvě ve stacionáři a seděla jsem proti klukovi, co se narodil ve stejném roce jako já a byl schopen leda tak kývat hlavou a vydávat zvuky – uvědomila jsem si, jak velký dar jsem dostala.
  35. Děti. Roztomilost těch nejmenších, upřímnost a vtip těch větších, zkrátka jiná perspektiva pohledu na svět.
  36. Sport. I já jsem někdy ráda, že mohu ze sebe vydat energii. Svištět na lyžích, užívat si synchronizaci pohybů při plavání, vyšlápnout do pořádného kopce.
  37. Svoboda a tvořivost. Že nemusíme žít nějaký prefabrikovaný život, že je milion způsobů, jak žít s Bohem a tisíc, jak naplnit své povolání. Že moje profese toto umožňuje.
  38. Práce. Že mám tu obrovskou zodpovědnost a možnost ovlivnit pár puberťáků.
  39. Puntíčkované vzory. Aby se jim ty kytičky neposmívaly (pro spravedlnost mám polštáře z jedné strany s kytičkami, z druhé s puntíky). Rozveselí můj den.
  40. Chalupa. Jedno z nejoblíbenějších míst, koncentrace klidu a krásy.
  41. Bývalí vedoucí dorostů, besídek, táborů, oddílů. Díky nim jsem tam, kde jsem.
  42. Rodiče. O nich ten předchozí bod platí ještě víc.  Neutuchající láska a podpora, porozumění.
  43. Ondra. Protože mě naprosto vyvedl z konceptu. Čtvrtý rozměr.
  44. Babička. Její smysl pro humor, sebeironii a schopnost nevidět věci černobíle. Babička, která vás vždycky pochopí, můžete s ní mluvit o všem a nikdy se s ní nenudíte.
  45. Druhá babička, u které jsem načerpala hodně klidu, lásku k pigi čaji, pečení vánočního cukroví a vědomí, že s plným žaludkem se dá zvládnout ledacos.
  46. Bůh, za to, jaký je laskavý, moudrý, milosrdný, vtipný, tichý, trpělivý, milující…
  47. Za počasí, co se mění, jinak by byla nuda. Zvlášť za pořádné slejváky, co chvíli vydrží, za bouřky, za mlhy v údolí, za ranní slunce na modrém nebi, za červánky, za beránky, za podvečerní procházkové sluníčko.
  48. Za hvězdy – ty si zaslouží svůj vlastní bod! Za táborové noci, kdy ta krása byla tak těžká, až tlačila z očí slzy.
  49. Za volné dny.
  50. Za vděčnost.